Jdi na obsah Jdi na menu

Pomůžeš mému synovi?

20. 10. 2015

„Pomůžeš mému synovi?“
„Jestli si myslí, že má problém, který chce řešit a jestli bude sám chtít, tak ať mi zavolá.“
„Ok, dám mu kontakt. Určitě se ozve.“
„A ty jsi v pohodě ohledně syna?“
„Jo…“

Franta se ozval, domluvili jsme se na kafe na informativní schůzce. Povídali jsme si o různých věcech, ptal se na rušku, mluvil o svém trápení. Slíbil, že se ozve…

Po týdnu se ozvala máma. Připadalo ji, že je to s Frantou ještě horší, nevěděla si s ním rady. Mně se Franta neozval, je to jeho rozhodnutí, ale mámu to evidentně trápilo. Ptal jsem se na manžela, jak vychází s Frantou. Vypadalo to, že je všechno v pohodě v manželství i mezi synem a tátou. Otec problém nějak moc nevnímá. Řekl jsem mámě, že jestli chce pomoct synovi, tak nejlíp udělá, když bude sama v klidu a nebude se trápit. Když to v sobě bude mít vyřešené. Náhle jsem svědkem nečekaně prudké reakce:
„Já nic řešit nechci, já nic řešit nepotřebuji, já jsem spokojená se vším, tak jak to je.“ Poslouchal jsem, co se jí děje a ptal jsem se, z čeho má strach? Nechtěla se v ničem hrabat, nechtěla nic měnit. S manželem je všechno v pohodě a své dětství nepotřebuje odkrývat...

pomuzes02.jpg

Později mi běží hlavou, jak jsem to měl já. Koukal jsem po ostatních, vnímal jsem jejich problémy, měl jsem potřebu jim pomoci. Nabízel jsem se, mluvil jsem o tom jejich problému, uváděl možnosti nápravy. Nerozuměl jsem tomu, když pomoc odmítali.

Takový záchranářský syndrom má hodně lidí. Na závěrečném terapeutickém kurzu si to zpracovávala polovina účastníku. Přece chceme být terapeuty, abychom pomáhali wink. Jenže pomoci se dá jenom tomu, kdo to SÁM chce, kdo o to SÁM požádá. Kdo je na to připravený. Kdo je rozhodnutý si svůj problém vyřešit. Nejde nikoho nutit, protože tímto jednáním můžu naopak dotyčnému ublížit. Pokud není rozhodnutý svůj problém VYŘEŠIT, ale jenom to zkouší, tak se to na výsledku negativně projeví a třeba se kvůli tomu další řešení problému oddálí o měsíce, roky nebo se nevyřeší vůbec. A přitom se dotyčný mohl rozhodnout k VYŘEŠENÍ svého problému sám, třeba už za týden a pak by byl výsledek zaručený. Nejdůležitější je totiž to rozhodnutí…

O co větší musí být mámina potřeba pomáhat nebo zachraňovat své dítě, svého syna…

Jenomže je mnohdy těžké otevřít SVOU třináctou komnatu. Těžší, než sehnat synovi doktora, prášky, domluvit mu terapii…

pomuzes01.jpg

Co se vlastně mohlo stát během mého hovoru s mámou Franty? Klidně tam mohlo něco běžet na podvědomé úrovni. Klidně tam mohla nabíhat nepříjemná emoce z toho, že se budeme hrabat v něčem, co mělo být zapomenuto. Co se nepříjemného událo v dětství. Třeba s vlastním tátou, nějaký nedořešený problém. Jenomže jak člověk dospěl, tak to zasune do hloubi a je to „pryč“. Pak přijde partner, zamilovanost, všechno je úžasné. Časem zamilovanost pomine, řeší se běžné starosti, běžné problémy. Přijde manželská krize. Ale nějak se to skousne, všechno se to srovná, zasune se to a je to „pryč“. Jenomže naše podvědomí nezapomíná. A my, v rámci svého růstu dostáváme výzvy. A ani nemusíme vnímat, že ty výzvy nejsou různé, ale je pořád stejná. A když se to nevyřešilo s tátou, ani s partnerem, prostě se to nějak zametlo, tak to dříve nebo později odněkud vykoukne. Před sebou nejde utéct. A teď to mohlo vykouknout ve vztahu k synovi. Máma jenom dostala další příležitost…

Je na ni, jak si s tím poradí. Možná se to časem zase srovná. Možná se objeví pochopení, procitnutí. To mnohdy stačí. A možná, že to mámě bude předvádět šéf v práci, soused v domě…

Vždyť ten partner, potom dítě a třeba i šéf to dělají jenom kvůli nám. Třeba nás naše děti zlobí, berou drogy, jenom abychom vyřešili SVŮJ problém.

Někdy nám stačí jedna příležitost, někdy jich potřebujeme hodně. A pak kolem sebe slyšíme, jak si muž stěžuje na svou pátou partnerku, že je stejná jako ty před tím. Že jsou VŠECHNY stejné. Anebo si žena stěžuje na svého třetího partnera, že je stejný vůl jako ti před tím. Že jsou VŠICHNI chlapi stejní.

Nejsou stejní ani stejné. To jenom my skrze své partnery, děti, spolupracovníky, zvířata i přírodu vidíme svůj nevyřešený problém. Ten pořád STEJNÝ problém.

pomuzes03.jpg

Záleží jen na nás, jak se rozhodneme. Záleží jen na nás, jestli se rozhodneme svůj problém VYŘEŠIT…

(Všechny situace a jména jsou vymyšlené a pokud ne, tak máma ani její syn Franta drogy neberou...)