Jdi na obsah Jdi na menu

Rozhovor

8. 2. 2017

„Nespi!“

„Nespím, pozoruji tě.“

„Jak mě pozoruješ, když máš zavřené oči?“

Otevírám oči a vidím svou milou v mé těsné blízkosti. Usmívám se. Zavírám oči: „Když zavřu oči, vidím nekonečný prostor.“

„A já jsem někde v něm?“

„Ty jsi tím prostorem. Ty jsi Tím.“

hvezdy-04-roman-knezik-cb.jpg

Otevírám oči a vidím slzy tekoucí po tváři mé milované. Naše pohledy se na chvíli střetnou a ona pak zavírá oči. Usmívám se a také se ponořuji do nekonečna.

Ona: „Ale když já zavřu oči, vidím zase tebe.“

„Ano. My jsme Tím. Jsme.“

hvezdy-01-02-roman-knezik-cb.jpg

Střídavě otevírám a zavírám oči. Přede mnou se vynořuje a mizí obraz milované. Vynořuje se a mizí do nekonečna.

Mám zavřené oči. Není tady nic a přesto je tu někdo, kdo to vnímá a pozoruje. Cítím její ruku ve své dlani, slyším její dech, ale v tom nekonečnu není nikdo další, kdo by to vytvářel. Je jenom prázdno.

Ten dotek, ten zvuk, ten obraz, tu vůni tvořím Já. I tu prázdnotu.

Otevírám oči a objevuje se svět. Zavírám oči, odpojuji se od dalších smyslů a zůstávám jenom Já.

Otevírám oči a vytvářím svět. Celý svět, vesmír, všechno. Zavírám oči. Já jsem prázdnota.

Já jsem.

JSEM

hvezdy-06-roman-knezik-barva.jpg
Autor fotek - Roman Kněžík