Jdi na obsah Jdi na menu

Všichni jsme věřící

21. 1. 2015

Bývaly doby, kdy jsem odmítal všechno, co nebylo vědecky podloženo, co se nedalo vědecky ověřit. Četl jsem populárně vědecké časopisy, hltal doktora Grygara a věřil v budoucnost meziplanetárních letů. Bezmezně jsem věřil lékařům.


Můžete číst nebo si to poslechnout. Co chcete. Jste svobodné bytosti

Díval jsem se skepticky na věřící všeho druhu: ať už věřili na zázraky, věřili v boha, jako vousatého pána na nebi, který tomu tady šéfuje. A bylo jedno, jestli to byl křesťanský bůh, muslimský nebo mnohobožství v Indii. Jestli to byl Manitou a jeho věčná loviště anebo severská Valhala. Povídačky. Jak můžou lidi věřit tomu, co se nedá ověřit, ošahat, dokázat…

Na druhou stranu si pamatuji, když jsme za letních nocí s bratrancem leželi v trávě na zádech a koukali na hvězdné nebe nad Lomnou. Leželi jsme a koukali jsme na ty miliony hvězd, miliony jiných světů a říkali si, že to není možné, jak je ten vesmír velký, vzdálený a rozlehlý. A nekonečný. Až to bylo divné. To přece nemůže být jenom tak. Tak moc divné. Tak moc jsme v tom vesmíru ztraceni. Přece to musí být jinak, něco musí být „mezi nebem a zemí“.

vsichn-jsme-ver01.jpg

Mnohem později se v mém životě udály pro mne pohnuté věci. Byla to pro mne lekce. Byla to pro mne šance se začít na svět dívat jinak. A já se své šance chopil a začal jsem se dívat jinak. Někdo by možná řekl, že mi přeskočilo. Kdysi bych se naštval, ale teď jsem rád. Když něco přeskočí, tak to znamená, že se vymaní ze zajetých kolejí. Že už se věci nedělají pořád stejně dokola. A když dělám něco pořád stejně dokola, tak nemůžu vědět, jestli to jinak není lépe. No jo, ale máme tendence si bránit své zvyky, své koleje a dělat věci pořád stejně. Jenže pak nemáme nadhled. Nemáme porovnání. Nemáme výběr.

Takže mi přeskočilo a já jsem začal potkávat nové knihy. Nové pohledy na svět. Začal jsem dělat věci jinak. Přeskočilo mi, to bylo super.

A taky jsem narazil na sdružení Sisyfos, které vedl můj milovaný doktor Grygar. Sdružení každoročně uděluje bludné balvany lidem hlásajícím a obhajujícím nevědecké metody. Četl jsem si jejich brožuru, kde vědecky odstřelili akupunkturu, homeopatii, meridiány, čakry, tělesný magnetismus, holotropní dýchání, no prostě kde co. Ani kolikrát nevím, co to je. Mají tam toho spousty, hromady. A já si říkám, vždyť to je fakt, mají to tady vědecky podloženo, vědecky zdůvodněno. Tomu jsem vždycky věřil. Copak mi přeskočilo?

Časem mi to došlo. Celý ten seznam není možno vědecky doložit. To je správné. Ale ono to nejde doložit vědeckým poznáním současné doby. Za deset let bude poznání jinde. Tak jako teď je věda jinde než před deseti léty, před padesáti, před sto… Vždyť Země byla placatá. To bylo vědecké poznání tehdejší doby. Měli to vědecky zdůvodněno. Země byla středem naší planetární soustavy. Bylo to vědecky zdůvodněno. A kdo to říkal jinak, byl špatný a šup s ním na hranici. No jo, ale to byl vědecký pravěk. Cha. A co bude naše věda za padesát let? Vědecký pravěk a budou se strašně chechtat naši pošetilosti a nevědomosti…

vsichn-jsme-ver02.jpg

Ani nebudu mluvit o tom, že si věci přece můžu ošahat, vidět, vyzkoušet. Cha. Jak jen jsou naše smysly omezeny. Třeba oči vidí jenom malý úsek vlnového spektra. Máme přístroje. To kdysi měli taky. Samozřejmě poplatné tehdejší době a tehdejším znalostem. Nikdo nic nevěděl o elektřině, tak ji ani nemohli změřit, nebylo čím. Vrátím se k vesmíru. Další problémy. Máme vědecké teorie, které jsou teoriemi a ještě nám moc nefungují. Pořád tam chlapci mají nesrovnalosti. Přes sto let, se hledá jednotná teorie pole, která by měla všechno vysvětlit, zjednodušit a hlavně spojit. Pořád nic. Tak mne napadlo, jestli přes stromy nevidí les… Přitom to všechny ty „primitivní“ národy vědí tisíce let. To by však vědecká obec musela připustit, to co desítky let odmítají. Ale snad se blýská na lepší časy mezi kvantovými vědci. Oni už to ví, ale asi se to bojí vyslovit. Doktor Amid Goswami je jedna z výjimek… (odkaz na dokument)

Co se týče vývoje člověka, tak tam jsou taky ještě pěkné díry. S každým objeveným chybějícím článkem se zjistí, že chybí ještě jiný článek.

A tak to shrnu. Máme vědecké teorie, které nejsou stoprocentní. Ale my jim věříme. Přestože nejdou dokázat. Takže, ač nevěřící, přece jenom jsme věřící wink

Tak a proč to píšu? Abychom netrvali na dogmatech. Dejme šanci i něčemu jinému. Dívejme se na svět jinak, jinýma očima. Nehádejme se do krve za „svou“ pravdu. Je to jenom náš názor, ale ještě jen pro tuto chvíli. Před deseti lety jsme ho třeba měli jiný a za deset let může byt zase jiný. Takže nevěřme ani sobě. Ve smyslu: „všechno může být jinak“.
Jinak si věřte, protože můžete všechno. A nevěřte tomu, že nemůžete. I když vám to někdo řekne…

A taky nevěřte, že už všechno víte. A hlavně nevěřte mně  …