Jdi na obsah Jdi na menu

Zeď

28. 11. 2014

Dneska jsem dostal za úkol vytvořit výtvor na téma „zeď“.
Úkolu bylo více:

1/ napsat děkovný dopis zdi, kterou v tu chvíli máme naproti sobě
2/ všímat si zdí a dávat jim jména
3/ a poslední úkol jsem už popsal výše

Možná si říkáte, co to jsou za nesmysly, ale je to cvičení z kurzu kreativity

OTVOR SA

To byste se divili, kolik lásky a vděčnosti jsem najednou cítil ke zdi, které jsem psal děkovný dopis. Vždyť je tak úžasná heart .
Další úkol se plní průběžně celý den a je to docela sranda. Zjistil jsem, že je jedna zeď, na kterou koukám častěji než na jiné a ještě mnohem upřeněji. Na jméno, které jsem ji dal, se raději neptejte. Nebo si vymyslete vlastní jméno devil

zed01.jpg

No a u třetího úkolu jsem si hned vybavil zeď, která odděluje. Vždyť toto téma zhudebnila i kapela Pink Floyd.

zed-pink.jpg

Zeď, kterou vytváříme nepochopením toho druhého, vymýšlením domněnek a to že si bereme věci osobně. Ale to už jsme u Čtyř dohod Miguela Ruize:

  • Nehřeš slovem
  • Neber si nic osobně
  • Nevytvářej si žádné domněnky
  • Dělej vše, jak nejlépe dovedeš

Stačí se řídit těmito jednoduchými pravidly a vytvoříte si ráj na zemi….

Ale my si raději stavíme zdi. Nekomunikujeme s partnerem, s rodiči. S kamarády jsme se pohádali. Postavíme si zeď, ale skrze ni už se nejde domluvit. Zeď nás odděluje. A my se dál vzdalujeme od sebe. Už si ani nemáme co říct.
Udělejme první krok, zbořme svoji zeď. Omluvme se partnerovi, vysvětleme, ptejme se. Odpusťme mu. Jestli nás zžírá to, jaký je nebo co udělal, tak to stejně žere vevnitř jenom nás. Nakonec zjistíme, že nás dělí jenom nedorozumění, neschopnost vyslechnout, pochopit. A když si navíc uvědomíme, připustíme, že problém může být v nás, že my se trápíme, aniž by ten druhý cokoliv tušil, tím spíše můžeme dát věci do pořádku jenom my.

Zbořme svou zeď. A nestavějme si nové…

zed02.jpg